Havířov - město mezi stromy

 

 

Orientace na stránkách

 

Mapa města 2019

 

Seznam stromů

 

Obsah stránek

Stránky jsou fotografickou dokumentací výběru stromů rostoucích v centrální části města Havířova - zjednodušeně od Zámečku k Merkuru (viz světlejší oblast na mapce vedle). Fotografie jsou průběžně pořizovány mezi lety 2005 až 2018.

Výběr stromů je do značné míry náhodný, ale přesto by měl postihovat různorodost druhů a kultivarů rostoucích ve vymezené části města, a také jejich zjev (habitus), výraznou polohu, velikost a stáří. A ovšem i upozornit na půvab kvetoucích exemplářů či podzimního zbarvení.

Nejsou tu příliš mladé stromy z výsadby posledních let. Například v Centrálním parku jsou vysazeny nové platany, javory, duby, buky, slivoně a další. Z nich jsou na těchto stránkách jenom některé.
Třeba by taky bylo dobré, kdyby každá městská ulice měla aspoň jednoho zástupce, ale to se zatím nepodařilo. Snad někdy v budoucnu.

Je tu prezentováno celkem 207 stromů 117 druhů a jejich kultivarů ze 78 lokalit (ulic, náměstí, parků). Každý strom má samostatnou stránku, která obsahuje fotografii habitu (celkového vzhledu stromu), pomocnou mapku dané lokality a fotografie dalších znaků jako jsou kůra, list, květ, plod, podzimní zbarvení listu apod.

 

Tyto stránky jsou už třetí aktualizací. První byla provedena v roce 2010, druhá v roce 2013. Původní verze z r. 2008 byla postupně doplňována asi o 20 nových druhů a kultivarů. A také byly vypuštěny stromy, které byly mezitím odstraněny.

 

 

Něco o minulosti výsadeb.

 

Podstatná část dřevin ve městě má svůj původ v době, kdy byla jednotlivá sídliště budována. Výstavba Havířova probíhala postupně v průběhu padesátých až osmdesátých let dvacátého století. V padesátých letech byla vystavěna severozápadní část středu města - dnes je to památková zóna Sorela ohraničena ulicemi Na nábřeží, U Stromovky, Dělnickou, Náměstím republiky a Beethovenovou. Později pak město rostlo panelovou výstavbou dále k jihovýchodu až k lesu na Bludovickém kopci. Rozvolněná zástavba obou částí byla už od počátku doplňována výsadbou zeleně ve vnitroblocích a prolukách mezi domy.

Ve městě není jediná ulice či náměstí, které by byly úplně vydlážděné, pokryté asfaltem nebo betonem. Kde by nebyl aspoň jeden strom a kousek travnaté plochy.

Stejně jako se v průběhu desetiletí postupně měnila architektura domů (vlivem použitých materiálů a technologií), i na výsadbě dřevin veřejné zeleně jsou patrné postupné změny. V dolní části města (Sorela) byly původně vysazovány tradiční domácí dřeviny jen v nečetných varietách: lípy, rychle rostoucí topoly, olše, habry (např. alej sloupovitých habrů ve Stavbařské ulici), javory (mléče a kleny), duby, jasany a břízy.
Z jehličnanů pak smrky a modříny. Cypřišky, túje, smrky omoriky nebo jedle stejnobarvé pocházejí spíše z pozdější doby.Dnes už se ale samozřejmě projevuje vliv náhradních výsadeb.
V šedesátých a sedmdesátých letech, kdy vznikala panelová zástavba, se objevily barevné javory, třešně, ozdobné smrky a jedle, douglasky a zejména různé variety cypřišků a zeravů.

Ze stromů, které lemovaly bývalou Císařskou cestu, byly ponechány některé solitérní stromy, které dnes představují nejstarší exempláře ve městě: chráněné lípy, jasany a jírovec maďal na ulici Elišky Krásnohorské, další jasan ztepilý v ul. E. F. Buriana a dub letní za č.23 na Národní třídě.

V poslední době dochází k intenzivnější obnově výsadeb. Jsou odstraňovány stromy, kterým se ve městě nedaří, či rychle rostoucí dřeviny, které již splnily svůj účel. A  místo nich jsou nové druhy, lépe reagující na specifické podmínky města.
V neposlední řadě jsou rekonstruovány celé plochy. Například Dětský, Centrální  a Školní Park. Velkou obnovou prošla také Hlavní třída, kde jsou původní lípy nahrazeny habry, které by měly lépe snášet ne příliš příznivé podmínky na frekventované ulici.

 

 

Přítomnost

 

Vzhledem k tomu, že autor mohl  svou databázi porovnat s výsledky pasportizace stromů města může sem doplnit několik možná zajímavých údajů.
Na území střední části města (vymezeno je výše na mapce) roste asi 27 000 stromů, z toho je asi 20% jehličnanů. Všech druhů a jejich kultivarů je přes 250. Takže na těchto stránkách je zaznamenáno kolem 80% z nich.

Podíl jednotlivých druhů z celkového počtu:
Lípa srdčitá                                         10,2%
Bříza bělokorá                                      9,4%
Smrk ztepilý                                          5,9%
Javor mléč                                             5,8%
Dalšími stromy s významným podílem (přes 2%) jsou: jasan ztepilý, olše lepkavá, dub letní a borovice černá.

 

Zajímavosti

Památné stromy

Na území Havířova se nachází 18 památných stromů uvedených v Ústředním seznamu Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky. Většinou jsou to stromy, které kdysi lemovaly historickou kupeckou stezku, tzv. Císařskou cestu, což byla komunikace vedoucí od Ostravy přes Těšín do Polska. Nejvíce jich zbylo podél dnešní ulice Elišky Krásnohorské. Jsou to lípy, jasany a jírovec. Některé z nich na těchto stránkách najdete.

 

Duby

dub u Lučinydub v ul. U skleníkůdub U Sušankydub U Sušanky

Tři impozantní duby rostou v okrajových částech Havířova nezasažených výstavbou města. V lukách u Lučiny – směrem k ulici Mezidolí je solitérní památný dub letní. Další památný dub je v ulici U Skleníků. A ještě jeden roste na břehu Sušanky blízko ul. Staré v Prostřední Suché (2 fotografie). Žáci Základní školy kpt. Jasioka jej  v minulosti přihlásili do soutěže Strom roku pořádané Nadací Partnerství. V roce 2006 se dostal do finálové dvanáctky.

 

Arboretum u Dukly

V sedmdesátých letech minulého století bylo v areálu mezi dolem Dukla, Orlovskou ulicí a železniční tratí založeno jakési "arboretum". Dnes tento park zdivočel, některé stromy však vydržely a daří se jim dobře. Bylo by skvělé, kdyby se areál podařilo oživit, aby mohl sloužit k rekreaci i poučení. Třeba se to jednou ve spolupráci města Havířova a Lesů České republiky (Lesní závod Šenov) podaří.

Roste tu sedm nebo osm druhů borovic, jedlovce, zeravy, cypřišky, jalovce, japonský modřín a mnoho druhů listnatých dřevin.

 

 

Metasekvoje na náměstí Republiky

 

Havířov je mladé město. Proto v něm není mnoho starých stromů. Není tu park s obrovskými platany, lipami či duby. Ani stoletá alej. Ale jedna ojedinělá zvláštnost tady přece jenom je: Je jí řada 16 metasekvojí čínských (Metasequoia glyptostroboides).

Metasekvoje čínská byla objevena ve střední Číně teprve za druhé světové války. Pojmenována jako nový druh byla v roce 1947. V roce 1949 získala první semena Botanická zahrada v Průhonicích. Pak se dostala do školky v Řečanech nad Labem a odtud se semenáčky rozšířily po celém Československu. Do Havířova přišly metasekvoje pravděpodobně ze Zahradnických školek v Litomyšli v roce 1967. Právě bylo otevřeno kino Centrum a metasekvoje byly vysazeny podél chodníku mezi kinem a Labužníkem. Takže aleji havířovských metasekvojí je něco přes čtyřicet let. Žádné české nebo moravské město nemá takové exotické stromořadí.

Korkovník amurský

Uprostřed  Dětského parku rostou dva korkovníky amurské. Dost výjimečné stromy, které jsou obvyklé spíše v arboretech nebo "lepších", třeba zámeckých, parcích. Raší dost pozdě - tenhle snímek z května ukazuje, že ostatní stromy jsou už plně olistěné. Je vidět výrazný habitus, široce vějířovitě rozevřený. V roce 2018 stromy plodily.

 

Použité prameny

Dendrologické posouzení zeleně; Projekce zahradní, krajinná a GIS, Brno (1998-2005)

Příroda Havířova - dendrologická část; Fr. Zahradník (1989)

Stromy; A. J. Coombes (1996)

Stromy; B. P. Kremer (1995)

Lesnická dendrologie; Skripta ČZU v Praze; I Musil (2003)

Dendrologie.cz

Mapy.cz (Tento internetový zdroj byl využit jako podklad pro vytvoření Mapy města.)

 

 

Doporučení

Pro bližší seznámení s dendrologickou problematikou doporučuji na internetu vyhledat stránky Dendrologie.cz jako to nejlepší a nejpřehlednější, co se tu asi dá najít. Škoda, že na nich není více fotografií. Ale ty lze zase najít jinde.

 

Kontakt

Kontakt na autora stránek: cerveny1944(zavináč)seznam.cz.

Nic autora nepotěší víc než:

1) upozornění na chyby, kterých se znovu a znovu dopouští.

2) další informace o stromech ve městě a zejména jejich historii.