Podání

Pojmenování životní situace

Podání:

Podání vůči stavebnímu úřadu vychází z § 37 (popř. 45) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v případě žádosti o informaci je vycházeno ze zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.

Jedná se o např.

- podněty (§ 42 správního řádu),
- stížnosti (§ 175 správního řádu),
- stížnosti na výkon samostatné působnosti územních samosprávných celků (zákon o obcích)
- podání dle § 37 správního řádu, (žádosti, námitky, odvolání, apod.)
- poskytnutí ochrany před nečinností orgánů veřejné správy (§ 80 správního řádu)
- žádost o informace (Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím).

Kdo je oprávněn v této věci jednat (podat žádost apod.)

Podatel, žadatel nebo oznamovatel, tedy fyzická osoba, fyzická osoba podnikající nebo právnická osoba, která může vystupovat samostatně nebo může být zastoupena na základě plné moci.

Jakým způsobem můžete zahájit řešení životní situace

Podání lze podat na řádně vyplněné žádosti na Magistrátu města Havířova, organizačním odboru, podatelně MMH , Svornosti 86/2,736 01 Havířov-Město, kancelář č. B015. El. podatelna: posta@havirov-city.cz, IDDS:7zhb6tn.

Podání žádosti musí být v souladu zejm. s ust. § 37 a § 45 zákona č. 500/2004 Sb.

Z podání musí být patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Fyzická osoba uvede v podání jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování podle § 19 odst. 3. V podání souvisejícím s její podnikatelskou činností uvede fyzická osoba jméno a příjmení, popřípadě dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se k této osobě nebo jí provozovanému druhu podnikání, identifikační číslo osob a adresu zapsanou v obchodním rejstříku nebo jiné zákonem upravené evidenci jako místo podnikání, popřípadě jinou adresu pro doručování. Právnická osoba uvede v podání svůj název nebo obchodní firmu, identifikační číslo osob nebo obdobný údaj a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování. Podání musí obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno, další náležitosti, které stanoví zákon, a podpis osoby, která je činí.

Podání je možno učinit písemně nebo ústně do protokolu anebo v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem. Za podmínky, že podání je do 5 dnů potvrzeno, popřípadě doplněno způsobem uvedeným ve větě první, je možno je učinit pomocí jiných technických prostředků, zejména prostřednictvím dálnopisu, telefaxu nebo veřejné datové sítě bez použití uznávaného elektronického podpisu.

Ten, kdo činí podání v elektronické podobě podle odstavce 4 věty první, uvede současně poskytovatele certifikačních služeb, který jeho certifikát vydal a vede jeho evidenci, nebo certifikát připojí k podání.

Podání se činí u správního orgánu, který je věcně a místně příslušný. Podání je učiněno dnem, kdy tomuto orgánu došlo.

Podání podnětu

1. Pojem podnětu a jeho účel
Je-li možné pod pojmem podání rozumět projev fyzické či právnické osoby, který je adresován orgánu veřejné správy, je potom podnětem (§ 42 správního řádu) takové podání, kterým se jeho podatel zpravidla snaží upozornit na nedostatky v činnosti jiných fyzických a právnických osob či orgánů veřejné správy. Prostřednictvím podnětu podatel požaduje, aby v něm uvedené skutečnosti orgán veřejné správy prošetřil a v případě, kdy dospěje k závěru, že jsou splněny podmínky pro další postup, např. pro zahájení řízení o uložení sankce za spáchání správního deliktu či přestupku, řízení o pozastavení účinnosti právního předpisu obce apod., postupoval zákonem stanoveným způsobem.

.2. Jak podávat podnět?
Podnět je podáním s nejmenšími nároky na formální i obsahové náležitosti. Může být podán kteroukoliv fyzickou či právnickou osobou, ale též anonymně. Podnět lze podat písemně, ústně do protokolu či zápisu, elektronicky bez zaručeného elektronického podpisu, faxem či dálnopisem. Nedostatek formy nikdy není důvodem k jeho odmítnutí.
Co do obsahu by z podnětu mělo být zřejmé, čeho se podnět týká a čeho se podatel domáhá. Jasně formulovaný obsah totiž orgánu veřejné správy umožní, aby podnět náležitě a objektivně posoudil a dospěl k závěru o jeho důvodnosti či nedůvodnosti.

.3 Jak se podnět vyřizuje?
Orgán veřejné správy je povinen podnět přijmout, posoudit jej a prověřit v něm uvedené skutečnosti. Pokud dospěje k závěru, že je podnět důvodný, je orgán veřejné správy povinen postupovat zákonem stanoveným způsobem, tj. zpravidla zahájí správní řízení, přistoupí k výkonu kontroly samostatné či přenesené působnosti obce či kraje apod.
Pokud o to podatel podnětu požádá, je orgán veřejné správy povinen sdělit podateli ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy podnět obdržel, že na jeho základě zahájil správní řízení či jiný obdobný postup, případně, že neshledal důvody k jeho zahájení. Informování podatele o postupu orgánu veřejné správy však lze v souladu se zásadou dobré správy doporučit vždy (s výjimkou případů anonymních podnětů), tedy i v případě, kdy o to podatel výslovně nepožádal. Tímto postupem se lze totiž vyhnout opomenutí splnění této povinnosti orgánem veřejné správy.
Proces vyřízení podnětu tedy s ohledem na výše uvedené zpravidla končí zahájením správního řízení či výkonu kontroly nebo uzavřením prověřování podnětu z důvodu jeho nedůvodnosti.

Podání dle § 37 správního řádu jako forma podání

1. Jak podávat podání dle § 37 správního řádu?
Z každého podání ve smyslu § 37 správního řádu musí být zřejmé, kdo je činí, čeho se podání týká a též čeho se jeho podatel domáhá. Podatel, který je fyzickou osobou, musí nadto uvést své jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování. V podání souvisejícím s její podnikatelskou činností uvádí fyzická osoba jméno a příjmení, popřípadě dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se k této osobě nebo jí provozovanému druhu podnikání, identifikační číslo a adresu zapsanou v obchodním rejstříku nebo jiné zákonem upravené evidenci jako místo popřípadě jinou adresu pro doručování. Podatel, který je právnickou osobou, uvede v podání svůj název nebo obchodní firmu, identifikační číslo nebo obdobný údaj a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování.

Podání dle § 37 správního řádu lze učinit písemně nebo ústně do protokolu anebo v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem. Podání je možné podat také pomocí jiných technických prostředků, zejména prostřednictvím dálnopisu, telefaxu nebo veřejné datové sítě bez použití zaručeného elektronického podpisu, v takovém případě je ovšem nutno do 5 dnů podání potvrdit, popřípadě doplnit písemně nebo ústně do protokolu anebo v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem. Účastník podání adresuje správnímu orgánu, který je věcně a místně příslušný.

Podání je učiněno dnem, kdy tomuto orgánu došlo. Lhůta je ovšem zachována, je-li posledního dne lhůty učiněno podání u věcně a místně příslušného správního orgánu anebo je-li v tento den podána poštovní zásilka, obsahující podání adresovaná tomuto správnímu orgánu, držiteli poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence anebo osobě, která má obdobné postavení v jiném státě. Lhůta je zachována i v případě, že účastník, který nemůže z vážných důvodů učinit podání u věcně a místně příslušného správního orgánu, učiní podání nejpozději poslední den lhůty u správního orgánu vyššího stupně, který podání bezodkladně postoupí věcně a místně příslušnému správnímu orgánu.

2. Jak se vyřizuje podání dle § 37 správního řádu?
Je-li podání dle § 37 správního řádu žádostí, je jejím doručením příslušnému správnímu orgánu zahájeno správní řízení a v rámci tohoto řízení dochází k jeho vyřizování. Je-li podání učiněno až v rámci správního řízení, vyřídí je správní orgán buď obratem, tj. v průběhu správního řízení, nebo se se skutečnostmi v něm uvedenými vypořádá nejpozději v odůvodnění rozhodnutí ve věci samé. Nelze též vyloučit, že o některých podáních dle § 37 správního řádu rozhodne správní orgán samostatným usnesením či rozhodnutím. Je-li konečně podání dle § 37 opravným prostředkem, postupuje správní orgán při jeho vyřizování způsobem, kterým je zákonem stanoven pro konkrétní typ řádného (např. odvolání, rozklad) či mimořádného opravného prostředku (např. přezkumné řízení).
Pokud podání neobsahuje náležitosti stanovené zákonem, podatel jeho nedostatky neodstraní přes výzvu správního orgánu a jedná-li se současně o vážné vady podání, může správní orgán dle povahy věci buď zastavit správní řízení (je-li podání žádostí) nebo k podání nepřihlédnout.

Podání stížnosti dle § 175 správního řádu

1. Pojem stížnosti a její účel
Stížností dle § 175 správního řádu je takové podání fyzické či právnické osoby, v jehož rámci si tato osoba (stěžovatel) stěžuje na chování či projevy úřední osoby nebo na nesprávný úřední postup. Stížnost dle § 175 správního řádu má jen podpůrný charakter, tj. podání se vyřizuje jako stížnost jedině tehdy, pokud zákon nestanoví jiný způsob ochrany práv podatele. Tímto jiným způsobem ochrany práv je např. možnost podat podnět nebo podání dle § 37 správního řádu a žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti.

2. Jak podat stížnost?
Na podání stížnosti se obecně vztahují obdobné požadavky jako na podání dle § 37 správního řádu. Na druhou stranu není v jejím případě třeba formalisticky trvat na splnění všech, zejména formálních požadavků, neboť tyto případné nedostatky nebudou zpravidla překážkou řádnému vyřízení podání.

Stížnost může být podána kteroukoliv fyzickou či právnickou osobou, ale též anonymně. Lze ji podat písemně, ústně do protokolu či zápisu, elektronicky bez zaručeného elektronického podpisu, faxem či dálnopisem. Co do obsahu by ze stížnosti mělo být zřejmé, čeho se týká a čeho se stěžovatel domáhá. Jen jasně a srozumitelně formulovaný obsah totiž orgánu veřejné správy umožní, aby stížnost náležitě a objektivně posoudil a dospěl k závěru o její důvodnosti či nedůvodnosti.

3. Jak se vyřizuje stížnost?
Orgán veřejné správy je povinen stížnost přijmout, posoudit ji, prověřit v ní uvedené skutečnosti a sdělit stěžovateli výsledky svého posouzení. Pokud dospěje k závěru, že je stížnost důvodná, je orgán veřejné správy povinen zjednat nápravu. Zjednání nápravy může mít různou podobu v závislosti na tom, proti čemu stížnost směřuje. Je-li předmětem stížnosti chování úředních osob, může mít povahu nápravy např. přijetí opatření v personální rovině, vydání etického kodexu apod. V případě stížností proti nesprávnému úřednímu postupu je na místě např. využití mimořádných opravných prostředků, přijetí konkrétní interní pokynu k postupu či jiná vhodná náprava zjištěného stavu a předcházení jeho opakování do budoucna.

Stížnost dle § 175 správního řádu se vyřizuje do 60 dnů ode dne jejího doručení orgánu veřejné správy příslušnému k jejímu vyřízení. Vzhledem k délce této lhůty lze doporučit, aby orgán veřejné správy, pokud nebude schopen vyřídit stížnost do 15 dnů od jejího přijetí, informoval o této skutečnosti stěžovatele. Orgán veřejné správy by měl následně informovat stěžovatele též o výsledcích šetření a případných opatřeních k nápravě zjištěných nedostatků.

Podání žádosti o poskytnutí ochrany před nečinností

1. Pojem ochrany před nečinností a její účel
Mezi základní zásady, kterými se řídí orgány veřejné správy při výkonu veřejné správy, jsou zásada hospodárnosti, zásada rychlosti řízení a zásada dobré správy. Cílem všech těchto zásad je dosažení stavu, kdy orgány veřejné správy vyřizují svěřenou agendu bez zbytečných průtahů, tj. rychle a efektivně. Pro případ, že tak orgán veřejné správy nepostupuje, představil správní řád v § 80 možnost fyzické či právnické osoby požádat o uplatnění opatření proti nečinnosti.

2. Jak požádat o ochranu před nečinností?
Požádat o ochranu proti nečinnosti může kterákoliv fyzická či právnická osoba, která je dotčena nečinností orgánu veřejné správy. Žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti musí splňovat náležitosti podání dle § 37 správního řádu a může být podána písemně či ústně do protokolu či zápisu, elektronicky se zaručeným elektronickým podpisem, faxem či dálnopisem. Předpokladem pro její uplatnění je skutečnost, že orgán veřejné správy nekonal v zákonem stanovených lhůtách, tj. nevydal rozhodnutí ve správním řízení, případně byl nečinný při jiném úkonu dle správního řádu.

Žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti se podává u nadřízeného orgánu toho orgánu, který je nečinný.

Pokud dojde k bezvýslednému vyčerpání prostředků k ochraně před nečinností správního orgánu, je možné podat u správního soudu žalobu, kterou se lze domáhat, aby správní orgán uložil povinnost vydat ve věci samé rozhodnutí nebo osvědčení. Takovouto žalobu je třeba podat nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy marně proběhla lhůta pro vydání rozhodnutí nebo osvědčení, případně pokud lhůta není stanovena, ode dne, kdy byl žalobcem, případně proti žalobci učiněn poslední úkon.

3. Jak se vyřizuje žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti?
Při vyřizování podání k opatření proti nečinnosti správní úřad musí přihlížet k zájmům účastníků řízení a respektovat lhůty stanovené správním řádem. Žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti lze vyřídit čtyřmi různými způsoby, mezi nimiž nadřízený orgán volí ten, který je v daném případě nejpříhodnější, tj. takový, který je nejrychlejší a nejhospodárnější.

Nadřízený správní orgán může: a) přikázat nečinnému správnímu orgánu, aby ve stanovené lhůtě učinil potřebná opatření ke zjednání nápravy nebo vydal rozhodnutí, b) usnesením převzít věc a rozhodnout namísto nečinného správního orgánu, c) usnesením pověřit jiný správní orgán ve svém správním obvodu vedením řízení nebo d) usnesením přiměřeně prodloužit zákonnou lhůtu pro vydání rozhodnutí, lze-li důvodně předpokládat, že správní orgán v prodloužené lhůtě vydá rozhodnutí ve věci, a je-li takový postup pro účastníky výhodnější.

Podání stížnosti podávané dle zákonů o ÚSC

1. Pojem stížnosti dle zákonů o ÚSC
Obdobně jako stížnost dle § 175 správního řádu a podnět dle § 42 správního řádu je stížnost podávaná dle zákonů o územních samosprávných celcích podáním fyzické či právnické osoby, v jehož rámci si tato osoba stěžuje na chování či projevy úřední osoby, na nesprávný úřední postup nebo na jinou skutečnost, kterou nelze podřadit pod působnost správního řádu. Stížnost dle zákonů o ÚSC má totiž toliko podpůrnou povahu, což vyplývá ze skutečnosti, že pravidla pro jejich vyřizování stanoví rada obce, respektive rada kraje. Před stížnostmi podávanými dle zákonů o ÚSC mají přednost formy podání upravené ve správním řádu, tj. jako stížnost dle zákonů o ÚSC se vyřizuje jen takové podání, které nelze podřadit pod podnět ve smyslu § 42 správního řádu, stížnost dle § 175 téhož zákona, opatření proti nečinnosti dle § 80 správního řádu, případně pod podání dle § 37 správního řádu.

Typickou oblastí, v rámci které se lze setkat se stížnostmi, které budou vyřizovány dle zákonů o ÚSC, je tzv. nevrchnostenská správa, tj. ta oblast veřejné správy, kde orgán veřejné správy nevystupuje v nadřízeném postavení a nemůže proto uplatňovat nařizovací pravomoc.

2. Jak podat stížnost dle zákonů o ÚSC?
Stížnost dle zákonů o ÚSC může podat kterákoliv fyzická či právnická osoba, a to jakoukoliv vhodnou formou. Pravidla pro vyřizování petic a stížností by v této souvislosti neměla ukládat další obsahové či formální náležitosti, než které jsou stanoveny např. pro podněty dle § 42 správního řádu, případně pro stížnosti dle § 175 téhož zákona. Stížnost tak lze podat písemně, ústně do protokolu či zápisu, elektronicky bez zaručeného elektronického podpisu, faxem či dálnopisem. Nedostatek formy by neměl být důvodem k jejímu odmítnutí.

Co do obsahu, by ze stížnosti mělo být zřejmé, čeho se stížnost týká a čeho se stěžovatel domáhá. Jasně formulovaný obsah stížnosti totiž orgánu veřejné správy umožní, aby ji náležitě a objektivně posoudil a dospěl k závěru o její důvodnosti či nedůvodnosti.

3. Jak se vyřizuje stížnost dle zákonů o ÚSC?
Při vyřizování stížností dle zákonů o ÚSC postupují obce a kraje dle pravidel pro jejich vyřizování, která stanoví jejich rady. Pravidla budou zpravidla vycházet z právní úpravy podnětů či stížností dle správního řádu a budou obsahovat podrobnosti ohledně jejich přijímání a vyřizování. Lze doporučit, aby veškeré stížnosti byly vyřizovány písemně a nejpozději do 30, případně 60 dnů ode dne jejich přijetí.

Podání žádosti o informace (zákon č. 106/1999 Sb.)

1. Pojem žádosti o informace a její účel
Právo na informace je zaručeno čl. 17 Listiny základních práv a svobod, kde je mimo jiné uvedeno, že státní orgány a orgány územní samosprávy jsou povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti. Podmínky a provedení stanoví zákon.“ Tímto zákonem je zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, který je obecnou právní normou, jenž zajišťuje právo veřejnosti na informace.

Orgány veřejné správy jsou zákonem zavázány k tomu, aby automaticky zveřejňovaly základní a standardní informace o své činnosti a využívaly k tomu jak tradičních prostředků zveřejňování informací, tak moderních prostředků šíření informací v elektronických sítích. Ostatní informace, které mají k dispozici, vydají povinné subjekty na požádání žadatele.

2. Jak podat žádost o informace?
Žádost může podat kterákoliv fyzická či právnická osoba, a to jak formou ústní, tak též formou písemnou nebo ústně do protokolu. Písemná žádost o informace se uplatní především tam, kde půjde o komplikovanější či komplexnější poskytnutí informací. Za písemnou žádost se považuje též žádost podaná faxem či elektronicky.

Ze žádosti o informace musí být zřejmé, kterému povinnému subjektu je určena, a že se žadatel domáhá poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb. Fyzická osoba uvede v písemné žádosti jméno, příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu nebo, není-li přihlášena k trvalému pobytu, adresu bydliště a adresu pro doručování, liší-li se od adresy místa trvalého pobytu nebo bydliště. Právnická osoba uvede v žádosti název, identifikační číslo, adresu sídla a adresu pro doručování, liší-li se od adresy sídla. Adresou pro doručování se rozumí též elektronická adresa.

3. Jak se vyřizuje žádost o informace?
Ústní žádosti o informace, včetně žádostí telefonických, se vyřizují neformálně a obratem. V případě, že je občan s ústním vyřízením své žádosti uspokojen, není zapotřebí další postup formalizovat, neboť by to znamenalo jen nárůst administrativy. Okruh poskytnutých ústních informací může být v podstatě shodný s okruhem požadovaných písemných informací.

Po doručení písemné žádosti o informace povinnému subjektu má orgán veřejné správy následující možnosti, jak v souladu se zákonem reagovat: žádost odložit, žádost odmítnout, poskytnout informaci nebo neposkytnout informaci. Žádost o informaci se vyřizuje ve lhůtě 15 dnů ode dne jejího přijetí.

Kde, s kým a kdy životní situaci řešit

Životní situaci lze konzultovat s referenty Magistrátu města Havířova, stavebního a silničního správního úřadu, oddělení stavební úřad, v 5. patře budovy Magistrátu, blok A. Pro snažší orientaci lze využít navigační systém magistrátu

pondělí 8.00 – 17.00 hod.
středa 8.00 – 17.00 hod.
čtvrtek 8.00 – 14.00 hod.

úterý 8.00 – 12.00 hod. (pouze na objednávku)
pátek 8.00 – 12.00 hod. (pouze na objednávku)

Jaké jsou poplatky a jak je lze uhradit

Na podání se nevztahuje stanovení správního poplatku.

Jaké jsou lhůty pro vyřízení

Správní orgán vyřizuje věci bez zbytečných průtahů v přiměřené lhůtě v souladu s § 6 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Váže-li se na vyřízení věci lhůta, je blíže stanovena zákonem č. 500/2004 Sb. nebo zák. č. 183/2006 Sb., popř. jiným právním předpisem.

Jaké jsou opravné prostředky a jak se uplatňují

Na podání se přímo nevztahují ustanovení o opravných prostředcích.

Jaké sankce mohou být uplatněny v případě nedodržení povinností

Na podání se přímo nevztahují ustanovení o sankcích.