4.1.1. Zaměstnanost a trh práce

4.1.1.1. Popis současného stavu

Zaměstnanost v okrese Karviná

K 31.12.2003 zaměstnávalo 4422 subjektů v okrese Karviná 81138 osob. Oproti roku 2002 došlo k poklesu o 1894 osob. Rovněž počet osob vykonávajících samostatnou výdělečnou činnost poklesl z 10979 na 9706 ( dle údajů ÚP Karviná vycházejících z placení pojistného ).

Celkový pokles zaměstnanosti mezi 31.12.2002 a stejným obdobím 2003 byl 3167 zaměstnanců. O restrukturalizaci se nedá mluvit a pokles zaměstnanosti zřejmě bude pokračovat i v budoucnu.

Obecné podmínky

Havířov byl koncipován jako satelitní město poskytující ubytování horníkům ostravsko-karvinského uhelného revíru a zaměstnancům hutních závodů v Ostravě. Situace tím vzniklá přetrvává. Příznivé důsledky to má ve vysoké úrovni bydlení v Havířově (ve srovnání s okolními městy ) a v relativně malém ekologickém zatížení. Velmi nepříznivé důsledky se projevily v souvislosti s útlumem hlavních ekonomických činnosti ostravského regionu a to dolování a hutní výroby. Po Praze největší sídelní konglomerát ČR ( cca 1 mln obyvatel ) byl postižen vysokou nezaměstnaností. V Havířově situaci ještě zhoršuje to, že ve srovnání i s okolními menšími městy ( Opava, Frýdek Místek a Karviná ) jsou v Havířově menší ekonomické aktivity, což je způsobeno již uvedenou absencí větších podniků. Nepříznivé důsledky tohoto aspektu jsou však snižovány tím, že značná část ekonomicky aktivních obyvatel Havířova vyjíždí za prací. Dle údajů sčítání lidu 1991 to bylo asi 21 tis. aktivních obyvatel. V důsledku zvyšování nezaměstnanosti tento počet poklesl na cca 18 tisíc obyvatel při sčítání lidu v roce 2001.

Základní současné údaje o nezaměstnanosti Havířova a přidružených obcí poskytuje následující tabulka

Tato tabulka poskytuje údaje Úřadu práce z března 2004

Časový růst

Časový růst nezaměstnanosti ve vlastním Havířově v podstatě odpovídal růstu nezaměstnanosti v okrese Karviná s tím, že v letech 1995 - 1997 byl zřetelně nižší. Příčinou bylo pravděpodobně větší procento obyvatel zaměstnaných v hutích, ve kterých útlum přišel později.Časový průběh nezaměstnanosti popisuje vložená tabulka a graf

údaje ÚP

Zpočátku nezaměstnanost žen podstatně převyšovala nezaměstnanost mužů ( začátkem roku 1995 byla téměř dvojnásobná ). V letech prudkého vzrůstu nezaměstnanosti se začal tento poměr vyrovnávat a v současnosti v podstatě odpovídá demografickému poměru. Indikuje to zhoršení situace v zaměstnanosti, protože muži bývají pojímáni jako živitelé rodiny, což je v první fázi před masovým propouštěním chránilo. O zhoršující se situaci svědčí rovněž opětné zvyšování nezaměstnanosti po krátké stabilizaci v létech 2000 - 2002.

Pro srovnání nezaměstnanosti Havířova s časovým průběhem nezaměstnanosti v ČR poslouží následující graf ukazující časový průběh míry nezaměstnanosti v České republice

Podle ČSÚ a Úřadu práce

Křivka nezaměstnanosti v podstatě sleduje celostátní křivku ve stejném období, ale hodnoty jsou výrazně vyšší a nástup prudkého vzrůstu je dřívější. Velmi prudký nárůst nezaměstnanosti v Havířově je v létech 1996 - 1999. V té době se výrazně projevil vliv ekonomické transformace a útlumu těžkého průmyslu. Nepříjemným faktem je to, že v roce 1995 činila nezaměstnanost v Havířově 170 % nezaměstnanosti v ČR, zatímco v roce 2003 již 190 % a tento rozdíl se plynule zvětšoval a jeví tuto tendenci i nadále. To prokazuje naprostý neúspěch restrukturalizace jak v Havířově, tak i v blízkém okolí a signalizuje i velké hrozby v budoucnu.

Vývoj nezaměstnanosti v roce 2003 v Havířově a blízkých obcích

Následující tabulka a graf ilustrují vývoj nezaměstnanosti v Havířově a přidružených obcích.

Dle údajů ÚP Karviná

Z údajů tabulky a grafu je zřejmé, že nezaměstnanost ve všech obcích sleduje mírné kolísání nezaměstnanosti v Havířově. Výjimkou jsou Horní Bludovice. Rovněž Těrlicko vykazuje menší pokles nezaměstnanosti v letních měsících, což je pravděpodobně způsobeno růstem pracovních příležitostí v letní sezoně Těrlické přehrady. Nejhorší situace je v Horní Suché. Ukazuje se však, že na celou oblast se dá pohlížet jako na mikroregion, který se z hlediska nezaměstnanosti chová podobně

Nezaměstnanost podle věku

Níže uvedený graf zobrazuje procentní poměr nezaměstnaných ku obyvatelům stejného věku a pohlaví. Je nutno zdůraznit, že se nejedná o procento nezaměstnanosti, které se počítá jiným způsobem.

Údaje ÚP a ČSÚ pro ÚP Havířov

Rozložení svědčí o velmi nepříznivém stavu nezaměstnanosti u mladých mužů. Proč je v této věkové kategorii tak příznivá nezaměstnanost žen není zcela jasné. Možným důvodem by mohlo být i to, že ženy tohoto věku jsou často na mateřské dovolené. Pokles nezaměstnanosti v poslední kategorii je zřejmě zapříčiněn předčasnými odchody do důchodu. Nezaměstnanost žen ve věku 25 - 55 let zřetelně převyšuje nezaměstnanost mužů.

Nezaměstnanost podle vzdělání

Toto hledisko je popsáno v následující tabulce



Druh vzdělání Havířov celkem Nezaměstnaní Nez %
Bez vzdělání 265 1 0,38 %
Zakl. a neukončené 17480 2560 14,65 %
Vyuč. + stř. odborné 28070 4313 15,37
Úpl. stř. s maturitou 16105 1697 10,54 %
Vyš. odb. + nástavba 2179 31 1,42 %
Vysokoškolské 5424 219 4,04 %

Tato tabulka dokumentuje vcelku známý trend, že totiž nezaměstnaností jsou ohroženy zejména méně vzdělané skupiny. Velmi příznivý poměr v kategorii bez vzdělání je dán nikoliv skutečnou nezaměstnaností ale tím, že tito nezaměstnaní nejsou vedeni na Úřadu práce. Zajímavý je poměrně malý rozdíl v nezaměstnanosti mezi vzděláním základním a neukončeným a vzděláním vyučený a střední odborné. Tento poměr svědčí buď o malé nabídce kvalifikovaných dělnických profesí nebo o nepříznivém složení kvalifikace z hlediska nabídky pracovních míst.

Nezaměstnanost ZPS

Nezaměstnanost ZPS Havířov

Dle údajů ÚP Karviná

Pohyb nezaměstnanosti ZPS

Údaje Úřadu Práce Karviná

Podle předchozího grafu by mělo docházet k postupné stabilizaci ZPS, protože nově evidovaní se přibližují vyřazeným. To ale popírá graf celkového stavu, který jeví vzrůst i kontrolní výpočet typu konec nového roku = konec starého roku+změny v roce. Zřejmě se jedná o změny v pravidlech evidence a vzrůst počtu nezaměstnaných ZPS reprezentuje cca 50 ročně.

Postavení Havířova mezi ostatními městy okresu Karviná

Postavení Havířova mezi ostatními městy okresu Karviná reprezentuje následující graf

Z něj vyplývá, že jak co do počtu nezaměstnaných, tak i co do časového průběhu není důvod považovat Statutární město Havířov za, v tomto ohledu, něčím výjimečnou oblast.

Nepodařilo se sehnat údaje o celkovém počtu ZPS v rámci celé populace Havířova ani v rámci ekonomicky aktivních subjektů. Není tedy možno odpovědně posoudit výši jejich podílu ( cca 11% ) na celkové nezaměstnanosti. V každém případě je však nezbytné se touto skupinou ve zvýšené míře zabývat o čemž svědčí i ukazatele volných pracovních míst jejichž rozbor následuje.

Žadatelé na 1 volné pracovní místo ( VPM )

Tento ukazatel je úměrný střední pravděpodobnosti získání místa žadatelem o práci. Konkrétní šance žadatele budou samozřejmě do značné míry záviset i na dalších okolnostech jako je iniciativa žadatele, známosti atd.

Tabulka znázorňující počet uchazečů o zaměstnání na jedno pracovní místo

Z následujícího grafu je patrno, že ZPS představují zvláštní, výrazně handicapovanou skupinu. Dále je zjevné, že účinnost ÚP jako zprostředkovatele je nepatrná a oficiální nabídka pracovních míst je naprosto nedostačující

4.1.1.2. SWOT analýza

Silné stránky

1) Mobilita pracovní síly

2) Malé vzdálenosti k velkým centrům a vyhovující doprava

3) Ne tak jednoznačné zaměření na hornictví, jako v blízké Karviné

Slabé stránky

1) Minimální průmyslová výroba

2) Standardní služby jsou v podstatě naplněny. Nejsou význačné rezervy v rozvoji služeb.

3) Minimální, velikosti města naprosto neodpovídající , počet úřadů, správních orgánů a státních institucí. Svědčí o tom například i to, že Statutární město Havířov má jen 4 přidružené obce, ačkoliv je spádovým městem zhruba pro 10 obcí.

4) Z hlediska možného zájmu investorů špatný image města. Město je často bráno jako noclehárna Ostravy

5) Žádná větší státní stavba v blízkosti. Větší plánované veřejné investice se stále odsouvají

6) Nezaměstnanost není systematicky sledována.

7) Neexistuje městský program pro snížení problémů s nezaměstnaností

Příležitosti

1) Lobovat za umístění úřadů a institucí vznikajících v souvislosti s přičleněním EÚ v Havířově

2) Snažit se o umístění kateder a přidružených institucí blízkých vysokých škol, protože založení vlastní vysoké školy by bylo asi obtížné.

3) Využití dotace sociálních programů z fondů EU.

Hrozby

1) Vzrůst nezaměstnanosti způsobuje pokles tržní síly a může vzniknout sestupná spirála ze které je jen velmi těžký únik

2) S poklesem pracovních příležitostí se zhorší situace zejména u problémových skupin nezaměstnaných (ZTP a mládež ).

3) Dlouhodobá nezaměstnanost mládeže způsobí sociální odtržení této skupiny a vytvoří z ní skupinu problémovou, z tendencí ke kriminalitě a drogám.

4) Blízká Ostrava a Karviná na sebe zcela stáhnou důležité instituce a funkce a způsobí, že se Statutární město Havířov stane přes svou velikost zcela nedůležitým městem

4.1.1.3. Stanovení cílů

1) Vytvořit podmínky pro průběžné sledování a rozbory nezaměstnanosti. Navázat spolupráci s ÚP Karviná a jeho pobočkou v Havířově.
Termín:II.Q.2005
Odpovědnost: vedení, OÚR

2) Vytvořit program sociální pomoci nezaměstnaným tak, aby mohl sloužit jako základ žádostí o dotace na jednotlivé sociální projekty.
Termín:IV. Q. 2005
Zodpovědnost: OSV