Město Havířov

leží na jižním okraji ostravsko-karvinské průmyslové oblasti, asi v poloviční vzdálenosti mezi Ostravou a pohraničním městem Český Těšín. Na severu hraničí s hornickými středisky Petřvaldem, Orlovou a Karvinou, na západě s obcemi Šenov a Václavovice.

Povrch území města je mírně členitý, v nadmořské výšce kolem 260 metrů, a je rozbrázděn několika údolími podél říček a potoků. Jižní částí protéká řeka Lučina. Terénním předělem probíhajícím od západu na východ je železniční trať z Ostravy-Svinova do Českého Těšína. Nejvýznamnější komunikací procházející městem je silnice první třídy č. 11 z Ostravy do Českého Těšína. Podél ní se táhne hlavní sídlištní útvar města - výšková zástavba. Další silnice spojují město s Orlovou a Karvinou.

Město má vcelku mírné klimatické podmínky. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 8^oC a průměrné roční srážky kolem 800 mm. Převládají větry od jihozápadu a západu. Katastrální území města má rozlohu 3 200 ha, souřadnice jádra města jsou 49°N47´, 18°E26´.

Po stránce správní je město děleno na části: Město, Šumbark, Podlesí, Životice, Bludovice, Prostřední Suchá, Dolní Suchá a Dolní Datyně. Od roku 1990 je statutárním městem.

Historie Havířova

Město vzniklo na jižním okraji ostravsko-karvinské průmyslové oblasti v podhůří Beskyd. Hlavním důvodem jeho vzniku byla potřeba zajistit byty pro pracovníky dolů a hutí v období rozvoje průmyslu na Ostravsku po 2. světové válce.

Počátky města Havířova souvisí s výstavbou hornických sídlišť na katastrech obcí Šumbark, Dolní Bludovice, Prostřední Suchá a část Šenova. Jméno města bylo vybráno ve veřejné soutěži z mnoha nejrůznějších názvů (např. Bezručov, Čurdov, Faratín, Lidobudovatelov, Budovatelnice, Budosociokolektivov, Rudohvězdov, Stalin, Gottwaldův Horníkov, Zápotockýgrad, Všemírov, šťastnov, Bezručovy Novoměstské Baně a další)

Administrativně se Havířov stal městem na základě příslušného usnesení vlády ČSR z roku 1955 a dne 4.12.1955 mu byla udělena městská práva. Město vzniklo na jižním okraji ostravsko-karvinské průmyslové oblasti v podhůří Beskyd. Hlavním důvodem jeho vzniku byla potřeba zajistit byty pro pracovníky dolů a hutí v období rozvoje průmyslu na Ostravsku po 2. světové válce. Po skončení druhé světové války nic nenasvědčovalo tomu, že na území dnešního Havířova zanedlouho vznikne nové město. Typická mírně zvlněná krajina těšínského regionu s roztroušeným osídlením slezského typu žila vcelku poklidným způsobem života, kontrastujícím v mnoha směrech s nedalekými městy a četnými hornickými koloniemi. Území, na němž mělo vzniknout nové město, leželo na rozhraní tří okresů. Obce Šenov, Dolní Datyně a Šumbark náležely v roce 1949 do okresu ostravského, Dolní Bludovice a Životice patřily k okresu Český Těšín a Dolní i Horní Suchá k okresu Karviná. Jedno však bylo všem společné. Byly součástí Těšínska, země s bohatými a svébytnými dějinami, odrážejícími se ve staleté historii každé ze jmenovaných obcí.

Historické prameny o území dnešního Havířova se zmiňují už v roce 1305 o Šenovu (Šonov, SchĂśnhof, Szonów) a Horní a Dolní Suché, první spolehlivý doklad o existenci Bludovic pochází z roku 1335. V roce 1438 se poprvé připomíná Šumbark, který však byl zřejmě založen také ve 14. století. V polovině 16. století se o Šumbarku píše jako o městě, není však doloženo, že by Šumbark skutečně mohl užívat městských práv.

Poválečná obnova těžby uhlí v revíru závisela v prvé řadě na získání a stabilizaci značného počtu pracovníků a rozhodujícím faktorem pro získání nových pracovníků byla možnost získat byt. Proto byla zahájena v roce 1947 výstavba sídlišť. Charakter "socialistického města" a rychlost jeho výstavby determinovaly i jeho zcela výjimečné postavení mezi městy České republiky. V Havířově je méně průmyslových závodů a podniků i v méně pestré škále odvětví. Charakter města dosud odpovídá účelu, pro který byl založen, neboť stále značná část ekonomicky aktivních obyvatel vyjíždí za prací.

Svého největšího plošného rozměru (celkem 41,95 km2) dosáhl Havířov v polovině 70.let po připojení obcí Dolní Datyně (1974) a Horní Suchá (1975). Politické události v roce 1989 se z pohledu sídelní problematiky odrazily mino jiné také v tom, že se obec Horní Suchá v roce 1990 opět osamostatnila.

V současné době je Havířov rozdělen na 8 částí města : Havířov, Životice, Bludovice, Podlesí, Šumbark, Dolní Suchá, Prostřední Suchá a Dolní Datyně. Rozprostírá se na ploše 3208 ha v nadmořské výšce 260 m.

V rámci Ostravské sídelní aglomerace si Havířov udržuje pověst města s nejkvalitnějším bydlením a ve srovnání s jinými městy regionu s čistým prostředím a velmi dobrým rekreačním zázemím.

Historie města v datech:

1947 - na podzim zahájena na rozhraní Šenova a Šumbarku výstavba prvních domů
1948 - pokračuje příprava projektové dokumentace pro další stavby
1949 - dostavěny první domy s 96 byty; počátek výstavby na území Dolní a Prostřední Suché; Důl Suchá v Dolní Suché je přejmenován na Důl Dukla
1950 - zahájena výstavba učiliště "Pavko Korčagin" - dnešní Magistrát města Havířova (radnice)
1951 - příprava plánů na postavení plynárny v Prostřední Suché
1952 - těžiště výstavby se přesouvá na katastr Dolních Bludovic
1953 - výstavba dalších 1000 bytů ve městě (celkem od začátku výstavby 1 715 bytů); v provizorních podmínkách začíná fungovat knihovna
1954 - začátek výstavby kompresní plynárny v Prostřední Suché
1955 - ke dni 4. prosince bylo zakládací listinou Krajského národního výboru v Ostravě na zasedání, které se konalo 18. prosince v budově kina Radost,
vyhlášeno město H A V Í Ř O V

Havířov byl od počátku stavěn jako nové sídlo "na zelené louce". Byl výrazně poznamenán dobou, která formovala jeho tvářnost, stal se přehledem dobových názorů na podobu nového sídelního celku. Vznikal od začátku podle směrného územního plánu, dodržoval zásady urbanismu (semknutý půdorys, vnitřní sektorové členění).
Nové katastrální území o rozloze 3,5 km² vzniklo sloučením 230 ha převzatých od obce Dolní Bludovice, 61 ha od Šenova a 53 ha od Šumbarku.
V novém městě - po sloučení sídlišť Šenov-Šumbark a Dolní Bludovice - žilo k 1. 1. 1956 16 640 obyvatel.

1956 - dostavěno a do provozu uvedeno kino Radost (8.4.1956); ve městě otevřena první nová základní škola (nyní ZŠ Na Nábřeží, dříve Jana Śvermy, původně 9. května)
1957 - začaly vycházet městské noviny "Hlasy Havířova"; je otevřen Společenský dům Lučina
1958 - výstavba městského koupaliště; vybudována vodní nádrž Žermanice; začalo hrát Divadlo loutek
1959 - začala fungovat pravidelná městská doprava
1960 - připojeny obce Šumbark, Dolní Bludovice, Životice a Dolní Suchá; založeno muzeum
1961 - na Dole Dukla, jediné šachtě na území města, došlo 7. července k důlnímu neštěstí, při kterém zahynulo 108 horníků ...;otevřen Kulturní dům Petra Bezruče (v roce 2001-2 proběhla jeho generální rekonstrukce)
1962 - počátek panelové výstavby bytů; dostavěna vodní nádrž Těrlicko; otevřen Labužník (v roce 2003 prošel generální opravou)
1963 - vzniká Filmový klub
1964 - začal fungovat Dům kultury v Havířově-Suché; počátek výstavby nemocnice (slouží veřejnosti od r. 1969)
1965 - otevřena prodejna "Klub mladých" (po Praze a Brně třetí v republice)
1966 - do provozu dána hasičská zbrojnice na Karvinské ulici
1967 - otevřeno kino Centrum; rozestavěno autobusové nádraží; rada MěNV schvaluje podobu městského znaku
1968 - do užívání předán zimní stadion (13.11.1968)
1969 - ve městě otevřena nemocnice a druhé gymnázium; dokončeno nové železniční nádraží (jeho výstavba probíhala v letech 1966 - 1969)
1970 - město má 15 let, přes 81 000 obyvatel a 24 465 bytů
1971 - ve městě je 34 mateřských, 24 základních, 2 zvláštní a 3 střední školy
1972 - územní a sadové úpravy nábřeží v okolí nejstarší výstavby (I. a II. etapy); dokončena první část obchodního komplexu Permon (prodejna potravin)
1973 - zahájen prodej v obchodním domě Budoucnost (po rekonstrukci v r. 2000 OD Elan)
1974 - připojena obec Dolní Datyně
1975 - připojena obec Horní Suchá; zahájena výstavba městské sportovní haly (Slávie)
1976 - zahájena výstavba pobočného závodu Svit (Savela)
1977 - vedle zimního stadionu se staví hala pro připravované Mistrovství Evropy ve vzpírání
1978 - koná se Mistrovství Evropy ve vzpírání mužů; dostavěna sportovní hala Slavia (stavěla se od r.1975)
1979 - veřejnosti je na Hálkově ulici v Havířově-Bludovicích zpřístupněna jedna z nejstarších staveb na území města, tzv. Kotulova dřevěnka, se stálou muzejní expozicí
1980 - k 25. výročí založení města je vydána poštovní známka - zobrazuje znak města
1981 - v Havířově se koná Mistrovství Evropy v basketbalu
1982 - výstavba v lokalitě Šenov-Zadky
1983 - otevřen Společenský dům Reneta
1984 - v Životicích, vedle památníku životické tragédie, otevřena nová muzejní budova
1985 - opět slouží rekonstruovaná muzejní výstavní síň na Dělnické ul. Musaion
1986 - k 30. 6. mělo město ve své historii zatím největší počet obyvatel - 92 545 stálých a 6 000 přechodných obyvatel
1987 - otevřen Kulturní dům Leoše Janáčka
1988 - ve víceúčelové hale se koná Mistrovství ČSSR v krasobruslení
1989 - probíhá rozsáhlá výstavba v části zvané Šumbark II, kromě bytů se zde staví škola, obchodní prostory i další vybavenost
1990 - Havířov se stává statutárním městěm; Horní Suchá vystupuje z městského svazku; začíná sloužit nová budova ZUŠ na Vrchlického ul. v Havířově-Podlesí (Základní umělecká škola Leoše Janáčka)
1991 - vyhlášena přírodní památka "Meandry řeky Lučiny"; ve městě pomáhá Armáda spásy (otevírá zde svůj první azylový dům v ČR); založena Městská policie
1992 - město získalo prapor; je vyhlášeno památkové ochranné pásmo pro nejstarší stavební etapu tzv. "Sorelu", vznik městské policie
1993 - v gymnáziu na Studentské ul. otevřena hvězdárna; na nám. T.G.M. v H. - Šumbarku postavena nová budova České spořitelny; ve městě otevřena expozitura VZP
1994 - vyrobeny insignie primátora města
1995 - v místní části H. - Šumbark zahajuje provoz oddělení pasů a víz a dopravní inspektorát; v centru města otevřena galerie Spirála
1996 - v Havířově se koná Mistrovství Evropy ve vzpírání mužů
1997 - Česká pojišťovna otevírá novou budovu (ul. U Stromovky)
1998 - po celkové rekonstrukci, která probíhala téměř celý předchozí rok, byl šumbarský zámek slavnostně otevřen pro veřejnost jako restaurační a hotelový komplex "Zámek"
1999 - otevřena prodejna obchodního řetězce Kaufland (ul. Za Tratí) a nová budova Komerční banky (na rohu ul. U Stromovky a Dělnické)
2000 - magistrát města uvádí do provozu oficiální městské internetové stránky www.havirov-city.cz; vedle Kauflandu (Za Tratí) otevřeno OBI; otevřena druhá prodejna Kauflandu (u autobusového nádraží); otevřen rekonstruovaný obchodní dům Elan (dříve Budoucnost)
2001 - v Havířově-Šumbarku otevřen nový sportovní areál; ve městě se koná třetí Mistrovství republiky mažoretek
2002 - zahájena přestavba a celková rekonstrukce náměstí Republiky; otevřeno Tesco; ve městě se koná Mistrovství světa ve vzpírání mužů
2003 - začala II. etapa úprav veřejných ploch ve městě a rekonstrukce městského centra; provedena generální oprava "Labužníka" (slouží od r. 1962); otevřen dům s pečovatelskou službou na Karvinské ul.; zahájena stavba domu na Husově ul. (vedle Renety); pro veřejnost se otevírají do té doby pouze školní hřiště - "víceúčelové"se stává hřiště u ZŠ na ul. Moravské, K. Světlé, M. Kudeříkové
2004 - po opravě a rozsáhlé modernizaci slouží opět koupaliště, nerezový bazén následně získává titul Stavba roku
2005 - dokončena soudní budova na Dlouhé ul. (nad Permonem); dokončena rekonstrukce městského centra, na náměstí umístěna nová dominanta - Brána s kyvadlem a pramenem
2006 - výstavba dětského parku pod soudem
2007 - dokončení rekonstrukce KD Radost, ukončení aktivní důlní činnosti na území města (Důl Dukla 1907-2007)
2008 - dokončení výstavby Domova seniorů na Seifertově ulici
2009 - obnovení tradice Havířova v květech, zisk titulu Město stromů
2010 - dokončení výstavby Sportovní haly Žákovská, zisk stříbrné plakety mezinárodní soutěže Entente Florale Europe (Evropská kvetoucí sídla)
2011 - v Havířově se koná Mistrovství Evropy ve floristice EUROPA CUP
2012 - rekonstrukcí křídla G havířovského magistrátu získala městská knihovna nové prostory pro oddělení dětské, dospělé, hudební a ústředí, dokončena rekonstrukce kina Centrum
2013 - ukončena dostavba kanalizace v okrajových částech, Havířov se stal členem Mikroregionu Žermanické a Těrlické přehrady
2014 - dokončení rekonstrukce náměstí TGM na Šumbarku
2015 - dokončení III. etapy odkanalizování v městské části Životice a v lokalitách ulic Hornosušská a Protější v Prostřední Suché
2016 - realizace I. etapy rozšíření hřbitova v Havířově-Šumbarku
2017 - je ukončena stavba IV. etapa odkanalizování města Havířova v lokalitách ulic U Jelena a Petřvaldská v městské části Šumbark a v lokalitě ulice Modřínová v Prostřední Suché; realizuje se II. etapy rozšíření hřbitova v Havířově-Šumbarku a III. etapa výměny oken bytového fondu ve vlastnictví města v 70 bytových domech
2018 - v červnu se koná Havířov v květech; uskutečňuje se také III. a IV. etapa rozšíření hřbitova v Havířově-Šumbarku a celá investiční akce je ukončena
2019 - stavba Multigeneračního sportovně-relaxačního areálu na Lázeňské ulici, zahájení provozu sdílených kol (bikesharing), postupná rekonstrukce zdravotních středisek v majetku města, zahájení rekonstrukce nádražní budovy 
2020 - zahájení rekonstrukce přednádražního prostoru, zahájení výměny 140 výtahů v městských bytových domech, nový nerezový bazén na koupališti 

2021 - dokončení rekonstrukce přednádražního prostoru, výměna 109 výtahů v městských bytech, tři plážová hřiště na koupališti Jindřich

2022 - dokončení celkové rekonstrukce výpravní budovy na železničním nádraží, výměna síťové infrastruktury na magistrátu a jeho příspěvkových organizacích

Vedení města

Předsedové

Primátoři

Poloha města

- 49° 47´ severní šířky
- 18° 25´ 30´´ východní délky
Město bylo projektováno v rámci sídelní přestavby jádra ostravské průmyslové oblasti pro získávání pracovních sil a jejich stabilizaci do prostoru s příznivými podmínkami životního prostředí, neohroženého poddolováním, s optimální vzdáleností do průmyslových center Ostrava, Karviná, Orlová, Frýdek-Místek, Český Těšín, Třinec. Nové město vzniklo prakticky na zelené louce v katastrech obcí, v nichž neexistoval jediný průmyslový podnik (Šumbark, Dolní Bludovice, Prostřední Suchá).
Vzdálenosti do sousedních měst jsou přibližně 16 km do Ostravy, Frýdku-Místku, Karviné a 12 km do Českého Těšína. Vzdálenosti k hraničním přechodům do Polska cca 12 km (Český Těšín), na Slovensko 52 km (Mosty u Jablunkova).

Povrch

Reliéf města je členitý. Je to mírně zvlněná pahorkatina s nadmořskou výškou v rozpětí 240-300 m n.m. se sníženinou podél Lučiny a Sušanky. Pás pahorkatin přechází k východu na území Polska jako tzv. Pogorze, na západ pokračuje jako Příborská pahorkatina. Od vlastního masivu Moravskoslezských Beskyd (resp. i Slezských) je odděluje sníženina Jablunkovské a Třinecké brázdy.
Povrch tvoří sedimenty - převážně štěrkopísky, písky, jíly i sprašové hlíny svým původem spojené se čtvrtohorním zaledněním. Dokladem o tom byla naleziště písků a cihlářských hlín.
Na tvářnosti krajiny se v severní části města podílela těžba černého uhlí, která se místy projevila poklesy terénu. Terén také ovlivnily odkalovací nádrže související s těžbou uhlí.

Podnebí

Základní dlouhodobé klimatické údaje:
průměrná roční teplota vzduchu: 10 - 11 ^oC
průměrná teplota vzduchu v červenci: 17 - 18 ^oC
počet dnů v roce s teplotou 15 ^oC a více: 60 - 80
počet letních dnů v roce s teplotou 25 ^oC a více: 40 - 50
počet dnů se sněhem v roce: 50 - 60
množství srážek v roce 400 - 500 mm

Vodstvo

Zásobování vodou je zabezpečováno systémem Beskydského skupinového vodovodu. Blízké vodní nádrže Těrlicko a Žermanice naplňují jen doplňkovou funkci - možnost každodenní rekreace i turistiky.
Na území města se nachází dva vodní toky. Sušanka protéká severovýchodním a severním okrajem města Lučina protéká jihozápadní části města, přitéká od hráze žermanické vodní nádrže a v přímém kontaktu s koncentrovanou zástavbou městského jádra vytváří četné meandry, které jsou spolu s významnou skladbou lužní flóry i fauny chráněny.
Stojaté vody představují dvě kategorie, jsou to rybníky a vodou zatopené poklesové lokality v důlních polích. Rybníky podél Sušanky byly dříve využívány jako sedimentační nádrže pro uhelné kaly.

Životní prostředí

Výběr prostoru pro nové město preferoval kvalitu životního prostředí a neexistenci vlivů báňského průmyslu. Kvalita životního prostředí se vyznačuje poměrně dobrými ukazateli v kvalitě ovzduší i v kvalitě tekoucích vod. Kvalita vody v Lučině je vyhovující a její čistota se udává 2. stupněm. Současné město netrpí výraznými zátěžemi výfukových zplodin ani prašností (lokální vytápění ve městě téměř neexistuje).

Přírodní památky

Výrazně zahloubené koryto protékající řeky Lučiny je provázeno komunikací "Na Nábřeží" po západním okraji centrální městské zástavby. Proti ní, údolí o zhruba 40 m níže, je chráněno jako přírodní památka v délce kolem 2,5 km o celkové rozloze 40,7 ha. Ochrana se týká desítek meandrů v celé délce úzkého pásu ničím neovlivněného území.
Spolu s meandry jsou chráněny navazující mokřady a břehové porosty doprovázené většími druhotnými loukami. V nenarušeném prostředí se daří druhově bohatým společenstvům flóry i fauny, v rozptýlených lesních porostech převládají duby a habry. Četné další i starší a mohutnější dřeviny s keřovitým i bylinným patrem jsou životním prostředím pro hnízdění desítek druhů ptactva. Bohaté zastoupení ryb v Lučině i obojživelníků a hmyzu v lokalitách remízků a mokřadů vytváří obraz lužní krajiny. Přístup do údolí je snadný z nábřežní ulice pěšinkami po svazích, podél meandrů vedou stezky pro pěší. Celé údolí je intenzivně rekreačně využíváno.
Na katastru města se nachází památný strom (lípa malolistá), která je pozůstatkem aleje lemující bývalou kupeckou stezku procházející městem.

Havířov - město mezi stromy

Havířov se prakticky od svého vzniku prezentuje jako město zeleně. Přes velkou hustotu zalidnění se ve městě nachází hodně parků, stromů a zeleně a péče o zeleň je jednou z dlouhodobých priorit  města. V letech 2005-2008 vznikla databáze zajímavých stromů, rostoucích v centrální části města, která byla v roce 2010 a 2012 aktualizována.

Prezentováno je zde více než 200 stromů 116 druhů a jejich kultivarů ze 78 lokalit (ulic, náměstí, parků). Mezi zajímavé druhy, které jsou v havířovském centru k vidění, patří zerav obrovský, trnovník akát, střemcha hroznovitá, škumpa orobincová, pajasan žláznatý, liliovník, katalpa trubačovitá, kdouloň obecná, douglaska tisolistá, čimišník stromovitý atd.
Výběr stromů je do značné míry náhodný, ale přesto by měl postihovat různorodost druhů a variet a také jejich zjev, výraznou polohu, velikost a stáří. Nejsou tu mladé stromy z výsadby posledních let. Například v Centrálním parku jsou vysazeny nové platany, javory, duby, buky, slivoně a další. Z nich jsou na těchto stránkách jenom jinan dvoulaločný a javor dlanitolistý.
Na území Havířova se nachází 18 památných stromů uvedených v Ústředním seznamu Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky. Většinou jsou to stromy, které kdysi lemovaly historickou kupeckou stezku, tzv. Císařskou cestu, což byla komunikace vedoucí od Ostravy přes Těšín do Polska. Nejvíce jich zbylo podél dnešní ulice Elišky Krásnohorské. Jsou to lípy, jasany a jírovec.

Rekreační zázemí města

Příměstská zóna má charakter roztroušených menších prostorů na okraji města nebo v jeho blízkém okolí umožňujících buď jen sezónní nebo i celoroční využívání v různých formách rekreačních aktivit. Na území města je to atraktivní údolí Lučiny, v severní části města Pežgovský les, v jihovýchodní části pás lesoparku.
Zvláště dětem a mládeži jsou ve městě k dispozici četná hřiště i některá sportovní zařízení. Přístupné jsou i sportovní haly, tělocvičny škol, krytý bazén, dětský park v centru města i areál letního koupaliště.
Pro turisty je vytýčena a městem prochází zeleně značená turistická cesta v rámci dálkové trasy od Ostravy do Chotěbuze a červeně značená turistická cesta do Beskyd jakož i cyklistický okruh euroregionem Těšínské Slezsko.
Mimo teritorium města se pro individuální turistiku nabízí Těšínská pahorkatina, scenéricky hodnotná krajina s dalekými výhledy nejen na podbeskydí a Beskydy, ale i do Polska a na Ostravsko.
Dvě blízké vodní nádrže (Žermanická a Těrlická) jsou v létě rekreačním zázemím pro celou průmyslovou oblast a mají i vzdálenější klientelu. Těrlická přehrada nabízí i možnost vodního lyžování na elektrickém vleku. Žermanická vodní nádrž na Lučině je v provozu od r. 1958.
Třebaže Beskydy jsou už ve vztahu k Havířovu součástí širšího zázemí, přece jen severní podhůří a některá horská údolí při vzdálenostech 20 - 30 km jsou pro návštěvníky z Havířova snadno dosažitelná. Jsou to např. údolí v Komorní Lhotce, Řece, Morávce.

Širší zázemí města

Širším zázemím pro Havířov je na jedné straně celá ostravská průmyslová oblast s hlavním centrem Ostravou, a na straně druhé blízké Beskydy s možnostmi především víkendové i dlouhodobé rekreace. Takto chápané širší zázemí lze však rozšířit i na příhraničí blízkých sousedních států Polska a Slovenska. Pro turisty, lyžaře i rekreanty je zajímavým zázemím polská část Slezských Beskyd s atraktivním údolím Wisly a významnými středisky jako Ustroń, Brenna, Wisla aj. Vzhledem k snadné i rychlé dosažitelnosti této horské oblasti i existenci hraničních přechodů na řadě míst, jsou uvedené možnosti velmi lákavé.
V ne menší míře to platí i pro slovenskou část Beskyd s bezproblémovým pohybem či pobytem za hraničním hřebenem Moravskoslezských Beskyd - údolí horní Kysuce s Turzovskou vrchovinou, tak i v Kysuckých Beskydách s Oščadnicí a vybaveným lyžařským střediskem Velká Rača, či rozvíjejícím se střediskem ve Skalitém - lyžařský areál (s propojením na bezprostředně navazující polskou Zwardoń). Bez zajímavosti zde není ani trojmezí na hranici české Hrčavy, polské Jaworzynky a slovenského Čierné (hraniční obelisk snadno přístupný z Hrčavy). K návštěvě zve i středisko horního Pokysucí Čadca s hornatým a krajinářsky malebným okolím.